Jsou produkty, kterým přívlastek „ikonický“ zkrátka nikdo neodpáře. Ve světě cyklistů má takové výsostné postavení britská značka Brompton.
Před mým nedávným odletem do Anglie jsem s jedním známým diskutoval o pojmu „britishness“, totiž cosi typicky anglického. Známý mě upozorňoval, že až budu v Londýně, ať si všimnu, kolik lidí nosí na vlakovém nádraží v ruce skládací kola. Respektive nemluvil o skládačkách, mluvil vyloženě o bromptonech.
Měl pravdu, skládací kolo značky Brompton je legendou. Tisíckrát napodobované a milionkrát kopírované. Ale originál je jenom jeden. Navíc je pěkné, že bromptony se pořád vyrábějí v Británii, což je hodnota, která se v dnešní globalizované éře počítá.
Pravdou je, že bromptony na první dojem působí tak trochu podivně. Tvarově mají hodně daleko k vašemu klasickému horalovi (pokud jste hipsteři, tak k vaší „festce“). Ostatně sám vynálezce kola značky Brompton Andrew Ritchie měl na počátku prazvláštní sen – vyrobit létající koberec na kolech. Nakonec vznikla skládačka, která neustrnula někde na polovině cesty, jako všechna tehdejší kola tohoto typu.
Šla zkrátka bleskurychle složit (český rekord činí necelých devět vteřin), vzít do ruky a odkráčet třeba do autobusu. A pak ji zase stejně rychle rozložit a nasednout – na stroj, který navzdory svému handicapu s malými koly má impozantní jízdní vlastnosti a perfektní zpracování.
Od prvního patentu v roce 1976 se po celém světě prodaly statisíce bromptonů. Z londýnské továrny sjíždí nové kolo každé tři minuty.
Brompton ale dávno není jenom praktickým pomocníkem do města – je to čistý lifestyle. V takovém Japonsku jsou bromptony brány za jeden z britských symbolů. Něco jako kostka od Burberry nebo třeba londýnský doubledecker.
Fanoušci si je různě upravují a „tuní“ podle libosti. Přidávají například luxusní komponenty a z bromptonů vytvářejí čistý „piece of art“. Kterému masovému výrobku se to podaří?
Článek připravil časopis ForMen.
