Když se hovoří o běhu a zdraví, většinou se zdůrazňuje pozitivní vliv. Je to pravda, běh zlepšuje krevní oběh a působí příznivě na srdce a cévy. Tím snižuje riziko infarktu a mrtvice, pomáhá při lehčích formách artrózy nebo při cukrovce. Běh je samozřejmě skvělým prostředkem, jak zlepšit své psychické zdraví. Odbourává stres, pomáhá proti depresím a zlepšuje paměť i soustřední. Jsou ale nemoci nebo stavy, kdy by člověk běhat neměl. Víte, které to jsou?
Absolutní zákaz běhu platí při:
- vrozených nebo získaných srdečních vadách, například stavech po zánětu srdečního svalu
- akutním infarktu myokardu
- závažnějších poruchách srdečního rytmu
- cévních onemocněních (bolestivost v srdeční krajině přetrvávající i v klidu, cévní výdutě)
- akutních onemocněních trávicího ústrojí
- akutní embolii
- akutním zánětu žil
- akutním zánětu jater
- těžších formách vysokého krevního tlaku (hypertenze)
- těžší artróze
- jiných závažných onemocněních (nervové choroby, nádory…)
Zvažte akutní zdravotní stav
Dále záleží na akutním zdravotním stavu. Pokud máte virózu, obzvláště je-li doprovázena horečkou, měli byste zůstat ležet v posteli a nikoliv trénovat. I samotná nemoc je zátěž pro imunitní systém. Přidáte-li ještě fyzickou aktivitu, protože se momentálně třeba necítíte tak špatně, imunitní systém přetěžujete a koledujete si o další nákazu. Navíc s ucpaným nosem budete více dýchat ústy, a pokud máte kašel, budete si nejspíš dýchací ústrojí ještě více dráždit.
Problémy s klouby
Běh zvyšuje zátěž kloubů nesoucích váhu těla, tedy hlavně kyčelních a kolenních. Při běhu působí na vaše klouby dvoj- až trojnásobně větší síla než při běžné chůzi. Čím větší váha, tím vyšší zátěž. Už lidé s lehkou nadváhou (BMI 27–30) by proto měli pro začátek pravidelného sportování volit místo běhu spíše kondiční chůzi nebo nordic walking. Teprve až když zhubnou, mohou začít běhat. Lidem s BMI nad 30 lékaři doporučují nejdříve snížit váhu lehkými procházkami s postupným přechodem ke kondiční chůzi.
Potíže s páteří
Co se týče zatížení páteře při běhu u zdravých lidí, platí, že pomalý běh nebo klus s kratšími kroky bývají páteří přijímány lépe než pomalá chůze, stoj či sed. Při letové fázi každého běžeckého kroku je páteř vlastně odlehčena, zatímco například při velmi pomalé chůzi je stále zatížena. Pro lidi s nemocnou páteří však rychlý běh s dlouhými kroky a tvrdými dopady představuje nepřijatelné zatížení. Rozhodování o zařazení joggingu nebo běhu do pohybového programu těchto pacientů není snadné. Je přísně individuální a pohyb je třeba vyzkoušet velmi opatrně, pozvolna a pod kontrolou.
Jak zmírnit dopady běhu na páteř a klouby
Dopady běhu na páteř, nosné klouby i nožní klenbu se dají zmírňovat pomocí kvalitních bot. Důležitými faktory jsou také délka a technika kroku, profil terénu a charakter povrchu. Ze zdravotně-preventivního hlediska je ideálním běžeckým povrchem zpevněná hlína, tedy například lesní cesta bez nerovností. Jsou-li na ní kořeny, kameny, listí, bláto apod., je důležité dělat kratší kroky, abyste byli schopni vyrovnat případný špatný došlap či skluz.
Dobrá je i zpevněná travnatá rovina (představte si fotbalové nebo golfové hřiště). Pro přírodní, neudržovanou louku s drny platí stejné upozornění jako pro nerovnou lesní cestu, zvláště pokud máte nestabilní kotníky. Běh naboso v písku posiluje kotníky a lýtka, ale při delším trvání může přetěžovat achilovky. Ve vlnách příboje běhejte střídavě oběma směry, kvůli šikmému sklonu pláže.
Umělé povrchy na stadionech (tartan, mondo) nejsou úplně nevhodné, příliš odtlumená obuv s vysokou mezipodrážkou však snižuje stabilitu, zejména v zatáčkách. Mezi zcela nevhodné povrchy patří kvůli tvrdosti beton a „kočičí hlavy“; dlažební kostky jsou navíc nerovné a za deště velmi kluzké.
